Osvěžení v autobuse...a pěkně nechutné

26. května 2011 v 18:17 | Elladora :) |  Banální problémy lidstva :)


Rozhodla jsem se s vámi podělit o nové zážitky z mého života. Z mých cest. Ze školy. Z rodiny. Z ulice. Zkrátka a dobře se tady pokusím vykreslit veškeré situace, které mě občas potkávají v hojném počtu a jindy zase ustupují do pozadí, aby mě zanedlouho překvapily svým rozsahem nebo svou banálností a hloupostí. Takže čtěte a bavte se...Nebo se zamyslete...Prostě - příjemné čtení :)


Nikdy jsem nebyla žádná puritánka, která by odsuzovala vyznávání lásky na veřejnosti. Ano, člověk se cítí poněkud hloupě, když má dělat své kamarádce a jejímu příteli páté kolo u vozu, ale dá se to překousnout - je to vaše kamarádka a pokud je šťastná, nemáte si co stěžovat. A je to pravda. I když jsem si připadala nadbytečná, nikdy jsem neřešila, když se občas objali nebo políbili, nemůžou přece vedle sebe sedět jako bratr a sestra - ke všemu nevlastní. Když jsem ale nedávno jela autobusem, musela jsem se chtě nechtě zamyslet nad tím, kde jsou vlastně hranice toho "veřejného otlapkávání".

Asi šest sedadel přede mnou seděl vcelku mladý pár - očividně velmi...nabuzený muž, tichá žena a na klíně jí seděla jejich malá dcerka. Prvních pět minut byli pro ostatní jen obyčejní cestující - prostě jedni ze sta. Po chvíli se ale muž začal kolem své milé ovíjet jako prorůstající břečťan a slastně přivírat oči. Zřejmě chtěl dosáhnout romantického efektu jako v amerických trhácích a tak se stále zavřenýma očima začal hlasitě a poeticky nasávat vůni jejích vlasů. Jeho snaha o lechtivou scénu však vyzněla velmi komicky. Zamhouřená víčka působily dojmem, že si "něčeho šlehnul" a vůni nasával tak hlasitě, že jeho funění alá rozzuřený nosorožec bylo zřetelně slyšet až do zadní části dopravního prostředku.

Výstup však stále nekončil. Muž nejpíš nezaznamenal, že na něj zírá celý autobus (nebo to možná věděl až moc dobře) a tak ženě odhrnul zplihlé vlasy z tváře, s patřičným důrazem vysunul jazyk z pusy a divoce jím zašmejdil v partnerčině uchu. Ta scéna mi neuvěřitelně připomněla mou dětskou návštěvu ostravské ZOO. Tenkrát tam měli tu obrovskou želvu a zrovna jsme přišli v době jejího krmení. Spokojeně zabořila svou tlamu do misky a poté hlasitě konzumovala svou ovocnou pochoutku; obzvlášť velký důraz pak kladla na spokojené pomlaskávání. Při pohledu na toho muže se mi vracely vzpomínky. Když své milé ucho dostatečně smočil ve vlastních slinách, jazyk opět s labužnickým vtáhnutím vzduchu vytáhl. Už jsem jen čekala, kdy začne jeho partnerce z ucha odkapávat voda po hektolitrech.

Smutné bylo, že jejich ubohá dcerka to divadlo musela sledovat doslova z první řady. Byla jsem proto překvapená, když jsem ani nezaslechla zvídavou dětskou otázku: "A tati, proč mamince papáš to ucho?" (kde tak asi děti berou otázku: A mami, jak se dělají děti?...) Pak mi ale došlo, že je tohle u nich doma běžné a holčička už si prostě zvykla. Což bylo ještě smutnější. Při vystupování této trojice si jejich spolusedící očividně oddechli. Muž po mě vrhnul značně překvapený pohled, když viděl, jak znechuceně se na něj dívám. Ale nemohla jsem si pomoct. Zvlášť když jsem viděla, jak se jeho manželce na slunci leskne levé ucho...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama